Navečer v pátek 1. listopadu jsem se přesunul vlakem do Krásné Lípy. Za Krásnou Lípou po červené měl být přístřešek, kde jsem naplánované spaní. V Krásné Lípě jsem objevil krásný altán, kde by se nádherně spinkalo, jen to mělo dva zádrhele. Jednak bylo ještě moc brzy jít spát, ale také to, že altán byl osvětlený a vypadalo to, že se tam schází místní omladina. Pokračoval jsem tedy na vyhlídnutý přístřešek, kam jsem také nakonec dorazil. Po rozbalení věcí na spaní se to začalo všude hemžit srnkama a pořád mne rušili. Tak jsem se zase zbalil a pokračoval po červené směr Rybniště. Na návsi opět pěkný altán, ale tam jsem spát nemohl:) Nakonec jsem si z tarpu udělal přístřešek mezi zábradlím a lavičkou na hřišti. Kolem 23 hodiny začlo pršet. Délka trasy 11km.

    V sobotu ráno jsem vstal brzy, nechtěl jsem provokovat svým spacím místem. Stále poprchávalo, bylo takové nevlídné počasí. To mne ale nemohlo zastavit. Snídani jsem naplánoval u dalšího přístřešku. Během snídaně jsem pokecal s panám co venčil psa, sjezdil na kolem Nový Zéland a Austrálii, ani by to člověk do něho neřekl. Pokračoval jsem dál na Jedlovou horu. Pár zachmuřelých fotek rozhledny a už jsem šupajdil směr Tolštejn. Na hradě měli ještě zavřeno, tak jsem pokračoval dál tím podzimním pochmurným počasím. Vyškrábal jsem se na Luž, skrz pochmurno se občas ukázala modrá obloha a sluníčko. Na Myslivnách jsem se stavil na pivko a nakonec k němu byla i česnečka. Doplnil jsem vodu a mazal dál směr Hvozd. Na Hvozdu jsem udělal pár fotek, pokochal se zapadajícím sluníčkem, které se ještě snažilo skrz mraky ukázat svojí sílu, ale to bylo od něj tak asi ten den vše. Stavil jsem se podívat na rozhlednu, nahoru jsem nešel, ještě jsem měl před sebou pěkný kus cesty. U odbočky ke zřícenině na Sokolím vrchu jsem chvíli váhal, měl jsem toho už dost a ještě mě čekalo pár kilometrů do Petrovic. Nakonec značka udávající vzdálenost 500m mne přesvědčila se jít na vršek podívat. Blbý nápad, nakonec to byl 1km jen tam a do krpálu. Do Petrovic jsem dorazil už za tmy. Počkal jsem asi půl hodky a šel si ustlal za místní kapli. Padla rosa, začalo přituhovat, na láhvy s vodou byla námraza. Rozjel se mi zip u spacáku, takže nebyl vůbec uzavřenej a já začal chladnout. Podařilo se mi zip spravit a spacák zavřít, ale situace se opakovala. Když se to stalo po třetí, tak už zip opravit nešel a já začal řešit jak budu spát. Bylo teprve 20 hodin a já měl před sebou celou noc v mraze s rozbitým spacákem. Nakonec jsem zkusil penzion, měli volný pokoj, tak jsem tam přespal. Délka trasy 37km.

    Ráno jsem byl přejetej, celou noc mi byla zima a moc jsem se nevyspal. Aspoň jsem pár věcí usušil:) Venku bylo bílo, sníh to nebyl, ale krásná námraza. Snídaně proběhla v přístřešku pod Loupežnickým vrchem, na který jsem se nakonec taky podíval. Dále směr Vraní skály po zelené turistické značce, kolem místních horolezeckých skal. Do Jitravy jsem dorauzil kolem poledního, oběd jsem plánoval na nějaké lavičce, někde na konci Jitravy. Plán krásný, ale chyběla ta lavička. Když jsem byl nad Jitravou, tak jsem v kopci viděl dva kluky. Dal jsem se s nima do řeči, no ty vole - jeden z nich bydlí asi 4km od místa kde bydlím já. Plní sí Stezku Českem a kus Lužických hor jim chyběl z léta. Dal jsem oběd, kluci dali pivko a šlo se společně dál. Dohodli jsme se, že bychom někdy mohli dát něco společně, tak uvidíme na co dojde:) Kluci šli do Chrastavy, já si to zamířil do Křižan, kde jsem měl auto. Délka trasy 22km.